Věřím, že za fotografa by měly mluvit fotky.
Pa miláčku
Naprostá pohoda a opravdovost tohoto svatebního dne mě nejednou dostala. Lenka a Tomáš svatbu pojali po svém a bylo to skvělé. Tomáš natrhal v lese parádní kytici pro nevěstu, kompletně ručně šité šaty od Petiteé byly úchvatné a takový hudební doprovod při gratulacích jsem ještě nezažil... Obřad byl pozdě odpoledne v sadu na statku Peníkov. Po něm se všichni přesunuli na louku pod strom, novomanželé nakrojili svatební štrůdl a v příjemné atmosféře zde všichni vegetili, dokud se nezačalo stmívat. Ve stodole hořel oheň a dlouho do noci hrála skupina 12:Piet. Nikdo nikam nespěchal, prostě pohoda.
|
Budeme spolu tančit, meditovat a milovat se
Jana a Guillaume se potkali jedné mrazivé lednové noci na houseboatu. Tančili a pili tehdy až do svítání. Našli k sobě cestu i přes jazykovou bariéru a přesto, že jsou v mnohém rozdílní. Možná právě proto se skvěle doplňují a klape jim to spolu. Jejich svatba v Zahradách pod Pražským hradem a Santini Garden plynula stejně klidně, jako řeka pod oním houseboatem, kde to celé začalo.
|
Na samotě vprostřed města
Dojedete do Suchdolu, pak jedete po stále menších silnicích a najednou jste na lesní cestě na jejímž konci leží Trojanův mlýn a působí jako zjevení. Svatba Blanky a Lukáše se celá odehrávala na jeho zahradě a nebýt letadel, která nám každou chvíli burácela nad hlavou cestou na letiště, klidně jsme mohli být někde na vysočině uprostřed lesů. Atmosféra byla dokonale letní. Všechno od obřadu po tanec probíhalo venku a během chvilky dobrá polovina hostů chodila v trávě bosá. Opět jedna z těch svateb, odkud se mi vůbec nechtělo domů...
|
Ještě jednu s Tondem
Svatbu Lucky a Tondy jsem si neskutečně užil. Zůstal mi z ní pocit uvolněné živelnosti, která se projevovala nejen v náladě mezi jejich přáteli a rodinou, ale projevila se i v počasí, které se měnilo snad co půl hodiny. Navíc hostina byla ve fantasticky vyzdobené stodole. Bylo to rozmanité, veselé a jako obvykle se mi od nich nechtělo domů. Jediný, kdo byl uprostřed toho kolotoče ospalý, byl kůň, co nám ho půjčili na focení. Podívejte se sami.
|
Horký letní den
Na svatbě Kamily a Martina jsem si připadal, jako bych se najednou teleportoval o nějakou tu rovnoběžku dolů. Slunce pálilo a na dvoře krásného penzionu Majorka ve Slatinicích byla iluze jižních zemí téměř dokonalá. Když se potom s padajícím teplým večerem začalo tančit na dvoře pod širým nebem, vůbec se mi od nich nechtělo domů.
|
Žlutá, modrá, červenáPetra s Honzou jsou skvělí a taková byla i jejich svatba. Počasí vyšlo nádherné, tak jsme si udělali výlet na rozhlednu a na mírně zanedbaný fotbalový stadion v Drnovicích. Všichni je odrazovali, že se to prý ke svatbě nehodí, ale naštěstí se nenechali zviklat. Byla by to fakt škoda.
|
...a stojí za to o ni bojovat!
Martina a Ivo si mě vybrali víc než rok předem. O to déle jsem se mohl těšit. Uspořádali si obřad na oslavu své lásky a partnerství, k čemuž není potřeba ani matrikářka ani starostův proslov. Oddával je druid, ženich prokazoval své ctnosti v souboji na meče, zapaloval se oheň, svazovaly ruce a prováděly úlitby bohům. Jsou pro mě obrovskou inspirací, že možné je naprosto cokoliv. Stačí se jen rozhodnout a nebát se hledat vlastní cestu. Za to jim oběma patří moje díky.
|
Koncem léta na horské louce...
Jsem vážně rád, že jsem byl u téhle skvělé svatby v Jeseníkách. Na Rejvízu byla chvílemi pořádná zima a dokonce nám hory připravily vlastní soukromou dešťovou přeháňku, ale končící léto bylo ještě ve vzduchu. Užil jsem si focení spousty psů, dětí, divných bicyklů a vůbec.
|
Párty u rybníka
Bylo fajn podívat se zase jednou do Prahy, i když jen na skok. Tereza a Štěpán se brali na nové radnici na Karlově náměstí. Odtamtud jsem se snažil udržet krok se svatební kolonou, která se proplétala sem tam městem a skončila na Šeberáku. Podvečer u rybníka byl příjemný a na focení portrétů stačilo poodejít kousek od restaurace. Jo a nevím, jestli Tereza trénovala, ale kyticí háže jako naprostý profík.
|
