Podzim mám rád a podzimní svatby jsou obvykle vážně něco. Tahle konkrétní byla naprosto skvělá svým pozvolným tempem. Snad ani jednou se nestalo, že by se něco nestíhalo, nebo nějak spěchalo. Bylo natolik teplo, že se mohla téměř celá včetně hostiny uskutečnit venku. O neskutečné kulisy se postaraly žloutnoucí stromy, nádherná Krkonošská krajina a dřevěné průčelí horského hotelu Večenice. Dáši to slušelo a Zdeňek si užíval kynutí z balkónu. No a já si zase jednou pro změnu zafotil se spoustou denního světla.
|